Mango

31.08.2008
beznadpisová randomní kravina

Paměti jsou přehozeny zpátky, jak byly (ty způsobovaly časté restarty čehokoliv), místo starého nového zdroje máme zdroj nový nový, takže tak.

Přišla jsem servírčení na chuť, baví mě to. Tedy, když není nabito a stíhá se. Nezvládám totiž stresové situace. Nebo tyhle lidi "no konečně jsme se dočkali, vždyť jsme tu na vás tři úplně sami, i když je celý lokál narvaný až k prastknutí". Takovým se vážně jen zasmát, plivnout do kafe nebo dát upadnutý knedlík. Nebo je prostě nechat být, těšit se, až odejdou a myslet si svoje. Jo a úsměv a milé chování si rezervovat pro ty příjemnější ze zákazníků. Včera tu zrovna jedni takoví byli, bylo s nimi hodně legrace. Šťastně dojeďte, ať už máte namířeno kamkoliv.

24.08.2008
Tvrdá realita opět zasahuje

Je vážně příjemné mít zdroj, který nezpůsobuje půlhodinové zapínání počítače.

Je vážně nepříjemné mít zdroj, který způsobuje časté náhodné restarty a s největší pravděpodobností také ještě častější vypadávání Mozilly.

Vždy je něco, co chtít víc než mám, že.

See & hear it again

17.08.2008
Memento mori

Všimla jsem si, že na flickru mám v ikoně koťátko, které už je mrtvé. Vždycky, když se na to podívám, připadám si strašně morbidně. Na druhou stranu, fotky svých mrtvých si také čas od času prohlížíme, ne? 

16.08.2008
Odstíny, odstíny, odstíny

Koupila jsem si rtěnku, odstín Raspberry Coulis.

Začíná to být vážné. If you want inside her, well, boy you better make her a raspberry swirl.

Ach ti lidé technicky vyspělí...

... co bychom si bez nich počali. Fanda zjistil, proč jsme posledního čtvrt roku zapínali počítač zhruba půl hodiny, než se opravdu chytil. Nafouknuté kondenzátory ve zdroji byly příčinou onoho nešťastného trnitého procesu.

Rozsáhlá pátrací akce zajistila kontakt na člověka, jež nám byl schopen prodat nový funkční stejný typ zdroje, A TO V SOUSEDNÍ VESNICI. Zdroj už je zapojen, počítač se nastartoval na první zapnutí a teď bratr nastavuje bios na hodnoty snesitelné našeho provozu.

Fanda taky nastavil tenhle notebook, na kterém právě píšu, na bezdrátové přijímání našeho internetového signálu/připojení/whatever (ne, nejsem technicko-terminologicky zběhlá), takže sedím v jídelně zády k PC a náramně se mi to líbí.

Škoda, že ten notebook není můj.

15.08.2008
Poslední dobou...

Ne, se to nějak nesere. Věci jdou fajn, ale několik dní se mi z několika let zpátky vrací tahle písnička. Z Paul van Dykovského období.

Příběh dne: jedna z babiččiných koček (Koťátko) podezřele dlouho seděla na kamnech (nezatopených) a koukala dolů za ně.  Babička koukala, co tam má; nic neviděla. Uslyšela zvuky v rouře vedoucí do komína. Inkriminovanou rouru prozkoumala, až v malé mezírce mezi ní a kamny našla umouněnou černozelenou andulku. Živou.

Andulka teď spokojeně žije v bedně překryté sítem (jedna další jiná kočka – ne Koťátko – už na něm – sítě – seděla a ptáčka upřeně pozorovala) a čeká, až se najde původní majitel. Jinak získá novou rodinu (andulka) u mého bratrance.

Přejte jí šťastný konec. 

14.08.2008
Cesta za prací výletních rozměrů

Tohle vídám, když jedu domů z práce. Nebo když jsme se s Alčákem zdržely ve Hlině.

To mi bude chybět.

2.08.2008
Krize středního věku (a venkovanství)

Určitě nejsem jediná, která si toho všimla. Neděje se nic zajímavého, o čem bych mohla psát, takže začnu stagnovat. Se školou se to možná zlepší, ale to zase nebudu mít možnost/čas to zaznamenávat. (mno, jestli se ti vkradu k počítači, tak ta možnost nastane :))

Poprvé jsem letěla. Ten pocit těsně po odlepení se od země je neuvěřitelný. MAGIE. myslela jsem si. ZÁZRAK, chtělo se mi smát. Škoda (nebo spíš ještěže, záleží na vnímání), že vysvětlení je  mnohem přízemnější.

Naposledy jsem se socializovala před měsícem. Už se to na mě vážně podepisuje. No nic.

TORI JE NEJLEPŠÍ!!!

(ve Suede použila všechny čtyři klávesy/piána)